Populace pralesních slonů se za posledních 10 let snížila o 62%. V národním parku Zakouma bylo za posledních 10 let vyzabíjeno přes 90% slonů.
"Nedávná studie ukazuje, že populace pralesních slonů se snížila téměř o dvě třetiny, respektive o 62% v posledních 10 letech" říká skupina osmi nevládních organizací ve svém prohlášení. "Situace je dramatická a znepokojující. Je to velmi nebezpečné," řekl novinářům na tiskové konferenci v Brazzaville Jerome Mokoko, zástupce ředitele společnosti Wildlife Conservation Society (WCS).
"Téměř 5 000 slonů bylo zabito v severní zóně v Kongu v letech 2009 a 2011," řekl Mokoko.
Dále dodal, že ve Středoafrické republice žilo před 30 lety 80 000 slonů, ale jejich počet byl snížen na pouhých několik tisíc.
"Samotná Demokratická republika Kongo je domovem 70 % populace slonů střední Afriky. Ale teď tam žije pouze 7 000 až 10 000 slonů," řekl Mokoko.
Jules Caron, vedoucí komunikace pro World Wildlife Fund ve střední Africe, řekl, že slon pytláctví situace změnila "dramaticky".
"Již dlouho nemluvíme o drobném pytlačení, ale o pytlačení v průmyslovém měřítku. Skupiny pytláků jsou vysoce organizované a dobře vyzbrojené gangy mezinárodních zločinců," dodal Caron.
Nevládní organizace řekly, že pytlákům byly zadrženy zbraně, zejména samopaly Kalashnikov, které se staly rozšířené v důsledku několika občanských válek v regionu.
"Obchod se slonovinou začíná a končí v jihovýchodní Asii, zejména v Číně a Thajsku (největší světový spotřebitel a zároveň světově největšího legální trh se slonovinou", sdělil Caron agentuře AFP.
Vyzval hlavy států, k boji proti pytláctví a proti trestné činnosti kolem nelegálního obchodu s částmi zvířecích těl volně žijících druhů.
V Čadu jsou sloni ještě v mnohem horší situaci.
Čad - Národní park Zakouma
Národní Park Zakouma: útočiště divokých zvířat o rozloze 3 000 km², ztratil 90 % svých slonů v posledních 10 letech.
V roce 2002 žilo v parku asi 4300 slonů a o 10 let později se díky krvavému pytlačení jejich stavy snížily na cca 450.
Tato rezervace nyní používá polovojenské taktiky. Má 60 strážců, kteří jednají jako vojáci a nový 15 členný tým pro rychlé reakce.
"Pytláci jsou těžce ozbrojeni, odhodlaní a motivovaní," řekl Patrick Duboscq, bývalý policista z Francie, který skupinu trénoval.
"Jediný způsob, jak můžeme zachránit slony v Čadu je, že budeme znát kam jdou," říká Lorna Labuschagne, vedoucí logistiky v Zakouma National Park.
foto: Jean Liou / AFP
Díky této ochraně byly masakry slonů zastaveny a pouze 13 slonů bylo zabito od roku 2011 a kdysi vysoce stresovaná zvířata se začala množit.
Ale převzetí „vlády" nad parkem nešlo hladce. V září 2012 bylo šest strážců zabito pravděpodobně při odvetném útoku jen několik dní poté, co vpadli na pytlácký tábor severovýchodně od parku.
"To mělo velký vliv na naši činnost a také na morálku strážců. Byli jsme docela šokováni, že strážci, kteří pouze chrání slony, byli takto zavražděni," řekl Rian Labuschagne, manažer v Zakouma NP.
Shromážděné informace pak potvrdily, co už ochránci přírody věděli: pytláci jsou těžce ozbrojení, dobře organizovaní, mají dobré znalosti buše a sídlí v Súdánu.
Někteří z nich jsou tzv. Janjaweed - státem podporované milice - zodpovědné za zvěrstva v Dárfúru v západním Súdánu, který byl sužován krvavou občanskou válkou 10 let. "Nyní nedostávají podporu od súdánské vlády, jsou všechny tyto skupiny stále tam. Janjaweed je skupina velmi frustrovaných lidí," řekl agentuře AFP. "Roky byli zapojeni do pytlačení slonoviny" dodal.
Zbraně a střelivo jsou levné a s prudkým nárůstem ceny slonoviny se do pytlačení zapojuje stále více lidí.
"I když jsme se ztrojnásobili stráže, fyzicky nebudete mít možnost chránit tyto slony ve vzdálených oblastech, ve kterých se pohybují, musíte se spolehnout na dobrou informovanost a spolupráci s obcemi a místními úřady," řekl Rian Labuschagne.
Existují obavy, že nejtvrdší boje v Zakouma mohou být ještě před námi. Krvavá lázeň, ve které se sloni nacházejí, je poháněna pytláckými skupinami, které se beztrestně pohybují mezi Súdánem, Kamerunem, Čadem a Středoafrickou republikou.
"Zakouma je jedinou chráněnou oblastí" v Čadu, řekla Stephanie Vergniault, Francouzka, která založila sdružení SOS Elephants.
Cca 89 slonů bylo zabito v březnu během jedné noci v jihozápadní části Čadu. Podezření padá na pytláky ze Súdánu, kteří zabili v loňském roce více než 300 slonů v Kamerunu.
"Jeden po druhém, jsou všichni zbývající sloni v Čadu poráženi před našima očima," řekla S. Vergniault.
Originál článku v AJ zde a zde.
Co dodat... Jednoduše řečeno, jediná skutečná pomoc může přijít pouze od politiků zejména z konkrétních afrických států, ale také například ze zemí G8 a dalších. Politici mají větší moc, než ochránci. I zde jste si mohli přečíst, že se skupiny ochránců schází, informují politiky, ale tam to končí. Tímto způsobem přijdeme o všechna divoká zvířata, nejen o slony. Drtivá většina zodpovědných pouze vyjadřuje znepokojení atd., stejně jako v tomto článku.
Přitom akutní pomoc je velice rychlá a snadná. Jen by se ochránci nesměli tříštit na skupinky podle svých zájmů a museli by se spojit (v některých věcech téměř nemožná věc). Dále by hlavně politici museli skutečně začít jednat a ne jen většinou sedět na "prdelích" ve svých kancelářích a jen vyjadřovat znepokojení, protože pytláci i lovci nás sice připravují o divoká zvířata přímo, ale politici tím svým nicneděláním to dělají nepřímo. Naštěstí i mezi politiky exsitují výjimky a někteří z nich se snaží zvířatům pomáhat.
Kroky k prvotní pomoci jsou jednoduché. Stačí pořídit na tranzitní místa do Afriky moderní skenery, které proskenují zásilky, zpřísnit tresty za pytlačení a zakázat obchod se slonovinou, i ten legální. Často se nabízí otázka, proč vlády nezapojí do ochrany vojenské jednotky apod. Odpověď je jednoduchá. Chybí peníze a navíc ve vládách i na úřadech zejména v Africe, často sedí zkorumpovaní úředníci, kteří si sami rybník nevypustí. Pro ostatní státy je většinou Afrika "daleko".
Spousta ochránců na světě si myslí, že osvětou je možné nazývat plkání a tlachání na soc. sítích. Mají radost z tisíců "lajků" apod., ale měli by se probudit ze lživých snů. Počet "lajků" nic neznamená, protože pro lidi je velice jednoduché někde na něco kliknout a vyjádřit souhlas, nicméně to zdaleka neznamená, že klikač na "lajky" je ochoten sám od sebe něco udělat nebo se nějak angažovat. 99% procent "lajkovačů" totiž udělá pouze ten klik a tím pro ně vše končí.
Bohužel realita je velice smutná a silně demotivuje. Přesto stojí za to, za poslední žijící zvířata bojovat.
