Jak již název článku napovídá, je úplně jedno, jakým způsobem nazveme tuhle krutou zábavu člověka, který zabíjí zvířata pouze pro vlastní potěšení. "Lidí", kteří tuhle odpornou zábavu provádí, totiž na celém světě bohužel rychle přibývá. Dnes není problém potkat v Africe, ale i jinde po světě také ženy, které zabíjí zvířata pro svoji potěchu. Asi se snaží vyrovnat mužům a zabíjí jako o závod. Co je ale mnohem horší je jedna skutečnost. Dnes už můžete nechat vraždit i svoje dítě, kterému jsou třeba 3 roky. Váš potomek si tak může na vlastní kůži vyzkoušet, jaké vlastně je skutečné zabíjení. Na druhou stranu musíme potvrdit, že zvířat, která jsou ohrožena touhle lidskou zábavou, znatelně ubývá.

Níž najdete pár informací, které jsou nutné proto, abyste si byli schopni lépe vytvořit vlastní názor na tuto problematiku.

• vědecké studie prokázaly, že trofejní lovy snižují populace lvů a dalších zvířat
• zabíjí se největší samci, kteří mají pro přírodu nenahraditelnou genetickou hodnotu
• "Lidé" kteří zabíjí pro svoji zábavu, mají spousty výmluv. Prý to dělají pro ochranu přírody, místní lidé z krvavých peněz prý také žijí, atd. To jsou ale všechno pouze lži, kterými se snaží omluvit svoje nepřijatelné jednání. Kdo totiž trošku vidí za oponu, ví moc dobře kolik excesů se děje právě v tomto oboru podnikání. Ano, kdo nevěříte, že se jedná o podnikání se smrtí, měli byste si sundat růžové brýle a vstoupit do reality, která je opravdu hodně krutá.
• Dále tvrdí, že v oblastech, kde je lov povolen, je zachráněna divoká příroda a nejsou místo ní na dotčených místech pole domorodců. K čemu je ale pro přírodu pozemek, na který se nedostanou divoká zvířata, protože je oplocen a co je ještě horší, že se na něj velice často nedostanou ani obyčejní turisté a je přístupný pouze lovcům? Samozřejmě, že pro přírodu a divokou populaci zvířat tohle nemá téměř žádnou hodnotu. Navíc do svých oplocených pozemků přiváží zvířata, která v dané oblasti přirozeně nežila jen proto, aby měli atraktivnější nabídku pro "lovce".
• Firmy, které tohle vraždění zprostředkovávají, si nově najímají psychology, kteří pro vaše zlobivé děti nabízejí terapii, při které doporučí "vyléčení" problémového dítěte formou zabíjení nevinných zvířat v Africe (tato terapie je doporučována už dětem pod 10 let, v Africe zvířata zabíjí děti od 3 let).
• K tomuto vraždění nemusíte mít ani lovecký lístek, nemusíte ani umět střílet - jediné co potřebujete, jsou peníze. Zvířata pak často umírají například na 8 nebo i vyšší počet výstřelů.
• Zvířata jsou někdy zabíjena za neetických podmínek. V podstatě nemají žádnou šanci proti velmi dobře vyzbrojeným lovcům. Navíc jsou často lákána k návnadám a zabíjena z úkrytu.
• Na zvířata se střílí i když leží, ale také zezadu a tím není zaručeno, že se střelec trefí na smrtelně zranitelné místo na těle zvířete
• Při lovu lukem jde více jak 50% střel mimo smrtelně zranitelná místa na těle zvířete
• Jsou zabíjena velice vzácná zvířata, která patří mezi nejohroženější druhy na světě a některá najdeme i na tzv. Červeném seznamu ohrožených druhů.
• Lovecké farmy nejsou ochotny vpustit nezávislé vědce na jejich pozemky, aby v oblasti provedli kontrolu lví populace
• Zejména v jižní Africe se zvířata chovají jako slepice na farmě pouze proto, aby mohl přijet někdo, kdo to nemá v hlavě v pořádku a mohl si domů odvézt trofej.
• Zabíjí se zvířata, která nemají přirozený strach z lidí, takže o lovu se vlastně nedá ani mluvit.
• Nezabíjí se proto, že by "lovec" měl hlad, ale zabíjí se pouze proto, aby si ukojil svoje ego, udělal si radost nebo aby si zvedl sebevědomí a mohl se ukázat před ostatními, stejně postiženými dementy, jaký je hrdina, vždyť přece zabil lva nebo slona
• Obrovským problémem je také nelegální lov zvířat, který ohrožuje jejich stavy 
• Někdy jsou zvířata odchytávána ve volné přírodě, jsou přivezena na farmu, kde jsou vydávána za lidmi odchovaná a pak jsou nabídnuta "lovcům" k odstřelu.
• Tato zvířata bývají často nadrogována (zejména lvi), aby měl "lovec" snažší lov - tzv. canned hunting.
• Více jak 90% z celkové sumy, kterou "lovec zaplatí", zůstává v rukou lidí, kteří se tímto krutým vražděním živí a ten malý zbytek jde na ochranu zvířat. Jen pro zajímavost - například lov lva může stát přes milion korun a nejsou výjimkou ani lovy, kde se platí miliony korun.
• "lovcům" jde o velikost trofeje, protože čím větší nebo vzácnější zvíře, tím vyšší cena a zároveň atraktivita, přitom sami tvrdí, že jim jde o požitek z "lovu"
• Tito vrazi také tvrdí, že je to jejich zábava, jejich koníček, ale proč má na jejich zálibu doplácet někdo svým životem?
• Proč stojí slon bez klů méně, než slon s kly? Je z něj menší sportovní zážitek?
• Proč po jejich zábavě (sportu, jak to také často nazývají) vždycky zůstane mrtvé zvíře?
• Proč zabíjí co největší a nejsilnější zvířata, která mají pro přírodu tu největší cenu?
• Proč mezi sebou soutěží o velikost trofeje, když jim přece o trofej nejde, jak rádi říkají?
• Proč už také zabíjí samice i mladé samce?
• "Lovcům" je často doporučováno, aby nestříleli na hlavu a neničili si trofej (platí zejména u lovu lvů).
• Některé ZOO prodávají přebytečná zvířata na africké farmy, kde jsou odstřelena.

Ekonomický "přínos" lovů

Lidé provozující lovecké safari velice často tvrdí, že z něj má země ekonomický přínos. V této tabulce najdete srovnání foto safari a loveckého safari. Příklady jsou z jedné lovecké firmy a z jedné firmy, provozující klasické safari za jednu sezonu. Zdroj: Africa Geographic.

Tabulka je převzata a přeložena. Originál celé práce najdete zde pod článkem v příloze. Zdá se, že mají v tabulce jednu chybu, ale i kdyby tam byla, nic to neměni na tom, že foto safari vygeneruje mnohem vyšší příjmy.

A nakonec jen krátká zmínka o tom, jak lovecké skupiny a organizace lžou, když tvrdí, jaký „obrovský“ zisk a užitek z trofejních lovů mají místní domorodé komunity.

CAMPFIRE (Community Areas Management Programme for Indigenous Resources) říká, že v roce 1993 (novější data od CAMPFIRE nejsou k dispozici…) získalo 400 000 místních lidí 1 516 693 usd. To znamená neuvěřitelných 3,79 usd (80kč) na člověka/rok. Taky vidíte tu obrovskou výhodu trofejních lovů? Místní lidé si z poplatků mohou žít jako králové:).

Zdroj v AJ zde.

Další a velice zajímavá studie přichází i od samotné IUCN. Jedná se o data z roku 2011, kde se můžete na vlastní oči přesvědčit, že suma peněz, kterou vyprodukuje tento vražedný průmysl je směšná.

Ukážeme si jeden příklad. 26,4% území Tanzanie je věnováno loveckým organizacím. Tyto organizace se podílí na vytváření hrubého národního produktu (HDP) ubohými 0,22%. Přitom tyto skupiny Vám budou tvrdit, že se významnou měrou podílejí na ekonomické prosperitě země, ve které jim vlády umožní provozovat jejich krvavé kšefty.
Sama IUCN tak přiznává, že ekonomický přínos z vraždění zvířat v Africe je k ničemu. Proč ho tedy podporovat...? Dokonce i zemědělství vynáší stonásobně víc na hektar, než trofejní lovy. Před zemědělstvím samozřejmě preferujeme fotosafari.

Každému rozumnému člověku je jasné, že v současné situaci není dál možné tuhle sebranku tolerovat. 

Pokud se chcete dočíst víc o praktikách těchto hovad, můžete si přečíst tento článek zde, a udělat si názor sami.

Zde pod článkem je ke stažení dokument, který podrobně popisuje jasné ekonomické rozdíly mezi zabíjením zvířat pro peníze a mezi turistikou. I malému dítěti je přece jasné, že na živé zvíře se turista může přijet podívat třeba 100x, a že stejné zvíře může znovu vidět spousta turistů. Zabiják je u mrtvého zvířete většinou sám nebo v doprovodu pár lidí a poté, co zvíře zabije, již není možné aby ho někdo jiný znovu viděl. Očekávám, že reakce těchto hovad na tuto větu by byla asi následující: "Odchováme nové zvíře". Takže každý sám si může udělat představu, komu ekonomický přínos, který tyhle firmy vytváří, zůstává.

Bohužel v tomto odporném obchodu s životy a smrtí, zejména vzácných zvířat, dnes všem zúčastněným jde o obrovské peníze. Lovit jezdí i vysoce postavení politici (například bývalý US prezident George Bush a další), takže lobby těchto firem bohužel funguje. Jediná změna je možná snad pouze tehdy, když se na veřejnost dostanou všechny informace, které tuhle příšernou lidskou zálibu doprovázejí a veřejné mínění by tak snad mohlo pomoci zvířatům přežít.

Příloha:

 Mýty o trofejním lovu